Výklad snu o bezvládnosti a probuzení
Snící: 24 let / muž / svobodný / sen z 2003
Popis snu
Děj:
30.5.2003 „Slyším šepot: ´Lukáši, vzbuď se, Ivan přijel!´. Vidím sám sebe ležícího na posteli. Máma s přítelem se o mě starají. Jsem bezvládný. Vedle postele je přístroj pro manipulaci s mým tělem. Máma: ´Ty jsi už zase vyčaroval 10.000 Kč?´ Mám dětský narůžovělý výraz tváře. Upřeně hledím do svých vlastních očí. Najednou celá scéna upadá do mléčného oparu (obdoba filmového efektu), vidím ostře jen jedno své oko, které začíná červeně svítit. Dostávám strach. Vidím, že oko mizí a místo očního důlku se objevuje objímka žárovky. Jímá mne hrůza, když si uvědomuji, že jsem člověk-stroj. Chci se probudit, ale neviditelné tělo mě drží (ve světě snu). Pokusím se kousnout jeho neviditelnou ruku a náhle cítím, že je to moje vlastní ruka. Skutečně se probouzím.“
Výklad snu
„10.000 Kč“ – těsně před usnutím snící v poštovní schránce objevil oznámení o přidělení stipendia ve výši 4.400 Kč a ihned jej napadlo, že s 5.500 Kč, které mu právě nyní leží v šuplíku, má téměř 10.000 Kč.
„Kouzlení“ – žádná tvrdá manuální práce. Ve snu je snícímu vyčítána práce ve formě kouzlení, tedy činnosti, kdy je dotyčný příjemce šálen a obelháván, manipulován a vystavován trikům. Kouzlení v souvislosti s penězi je patrně odkazem na bdělé dilema spojené s ohodnocováním vlastní práce.
„Bezvládnost“ – Lze říci, že část vlastního já, která se stará o vydělávání peněz, o jejich takřečené „vyčarování“, vnímá snící jako nemocnou a ochrnutou. Jako takovou, která pro svoji existenci potřebuje zásadní pomoc, že se stává na ní závislou, že se zcela vytrácí její lidskost („oko mizí“). Tato část se nakonec proměňuje ve stroj („a místo očního důlku se objevuje objímka, jsem člověk-stroj“). Ukazuje se tak jistá nepřipravenost, až nesvéprávnost („Jsem bezvládný“) na život spojený s vyděláváním peněz. Takové metaforické podobenství by mělo být chápáno jako vážné upozornění, neboť již v dřívějších snech byl snící odkazována na pomoc techniky v podobě kola (Výklad snu o asfaltovém jazyku), nicméně nikdy v takové míře, aby se na této pomoci stával závislým a aby jej tato pomoc plně ovládala. Snící si v této souvislost na jeden starší sen, který je již svým zjevným obsahem dostatečně výmluvný jako ilustrace k výše popsanému problematickému postoji k penězům: „Jsem v nákupním centru. Vím, že ve stěně je zazděn poklad (zlaťáky). Pomocí nářadí se jej snažím dobýt. V poslední chvíli si uvědomuji, že uvnitř nejsou zlaté mince ale vetřelci (bytosti z filmu Vetřelec). Je však již pozdě. S hrůzou prchám. Nebezpeční vetřelci vylézají ven a po chvíli je jimi zamořena celá budova.“
„Probuzení“ – Ve snu stejně jako ve skutečnosti leží snící na posteli. Postel je pro něj v dnešní době především místem odpočinku a snění. Snový přechod ze spánku do probuzení je proto paralelou vzestupu z nevědomí do vědomí, aktem uvědomování si, aktem sebereflexe. A když ve spánku zjišťuje, že tím, kdo „mé tělo drží ve světě snu“, je on sám, je mu tak naznačeno, že i v bdělosti jsem to on sám, „že je to moje vlastní ruka“, která jej udržuje ve stavu jakéhosi umělého spánku, jenž jej ochrnuje a dělá z něj nesamostatného chudáka. On sám jsem však nakonec schopen probudit se.