Výklad snu o palmovém tunelu

Snící: 24 let / muž / svobodný / sen z 2003

Popis snu

Děj:

I. „Je slunečný teplý den, jedu na kole krajinou. Přejíždím přes most a řeku. Přede mnou se objevuje vjezd do jakéhosi tunelu tvořeného vysokými palmami. Cesta se po chvíli rozděluje ve dvě zcela rovné a rovnoběžné opět oddělené a obklopené palmami. Přichází stoupání, ale i přes to jedu na kole povážlivě rychle. Pozoruji, že proti mě přijíždí terénní auto, a snažím se skrze palmy oddělující obě cesty dostat na druhou souběžnou cestu vpravo. Rychlost, jíž se pohybuji vpřed, tento manévr však činí obtížným, i když je mezi palmami místa dostatek. V poslední vteřině hrozící srážky s protijedoucím džípem se mi však klička mezi stromy přece jen podaří. Pomalu pak předjíždím jakýsi dálkově řízený motocykl (řízený z auta, které se za mnou přibližuje). Dosahuji vrcholu kopce a přichází prudké klesání. Na cestě, která záhy prudce zatáčí, se objevuje mokré místo. Jedu však příliš rychle, nezvládám proto řízení a mám pocit, že ze zatáčky doslova vyletím. Probouzím se.“

II. V následujícím snu jezdím na koni po jedné brněnské silnici. V dalším jsem v železné kleci, po níž zvenčí lezou pavouci, kterých se štítím.“

Výklad snu

Stejně jako ve snu, i v mém bdělém životě se vyskytují cesty, ze kterých je potřeba si nějakou vybrat. Kličkování mezi nimi je totiž velmi obtížné, alespoň při současném životním tempu snícího. Zvolit si cestu, která odporuje společenským konvencím, cestu v protisměru, může být nebezpečné. Také by pravděpodobně stálo za úvahu, pokusit se zcela zastavit a hledat jiné životní východisko, nějaký východ z tunelu, protože cesty tunelem, cesty omezeného životního rozhledu a možností, v tomto případě vedou pouze rovnou vzhůru a následuje po nich zničující pád.

Jízda na kole a koni jsou svým významem podobné rysy obou snů. Oba vyjadřují potřebu nějakého podpůrného prostředku, který umožňuje dosáhnout vyšší rychlosti, vyššího životního tempa a výkonu. V prvním případě je to chladný stroj, avšak v dalším již živá bytost. Tedy, jako by poučen z první zkušenosti pádu pomocí stroje, dochází snící poznání, že je lépe spoléhat na pomocné prostředky vycházející ze samotné přírody. Dokresluje to i fakt, že se na koni pohybuje snící ve známém rodném Brně, v prostředí mě bližším a přirozenějším než byla neznámá krajina, kterou jsem před tím projížděl na kole.

„Snažím se skrze palmy oddělující obě cesty dostat na druhou souběžnou cestu vpravo“ lze přeložit jako „snažím se dostat na pravou cestu“ nebo ještě lépe „snažím se dostat na správnou cestu“. Ve snu stejně jako ve skutečnosti je pravá cesta cestou společenských konvencí, cesta zažitých společenských pravidel.

„Palmový tunel“, který snícímu zpočátku pouze zakrývá rozhled, ale skýtá stále ještě alespoň možnost pohybu kupředu, se v dalším snu proměňuje v „železnou klec“. Palmy jakoby zkameněly, ztvrdly v železo, cesta se zastavila nebo jsem dojel na její konec. Snící je lapen v kleci, pevné pavučině zákonů, protože právě i tak lze klec s pavouky chápat, jako všeobjímající (vše oddělující) pavučinu, která neskýtá sebemenší možnost svobodného pohybu. Železnou pavučinu pravidel do nichž je snící lapen a které nehodlá a nemůže rozbít ani překročit. (Pavoukům a obavě z nich lze připisovat i sexuální význam).

Tragický konec prvního snu není povzbuzující a představuje vztyčený ukazováček, kterým sen kárá a varuje snícího, aby zvolil přiměřené a zvladatelné životní tempo.