Výklad snu o nehostinném bytě

Snící: 28 let / žena / svobodná

Popis snu

Prostředí, pocity, děj:

Byla jsem v našem bytě, ale měla jsem pocit, že to není můj domov, že tu jsem jen na návštěvě. Šla jsem do svého pokoje. Zjistila jsem, že je u nás v bytě i můj šéf z práce. Nikdo jiný tu nebyl. On sem patřil a já tu byla jen na návštěvě. Chtěla jsem si odnést nějaké své věci, uklízela jsem a začalo se stmívat. Zeptala jsem se šéfa, jestli bych mohla přespat u sebe v pokoji. Dále už se šéf ve snu neobjevil. Usnula jsem a po čase mě probudila rána. Vstala jsem z postele a šla se podívat k oknu a uviděla, jak na protějším paneláku chybí panel a je vidět přímo do bytu. Bylo vidět toaletu a jídelní stůl a židle. Nikde ani živáčka. Vypadnutý panel ležel dole u popelnic. Byla jsem překvapená a vykoukla z okna ven. Po chvíli jsem chtěla okno zavřít, ale nešlo to. Do okna mi doslova vlezla (připlížila se) popínavá rostlina. Silný šlahoun mi stále více bránil v zavření okna. Přestala jsem a dívala se na rostlinu. Ze stonku se objevil kořenový systém, ten mě obepjal a rostlina mě začala vytahovat z okna, až mě vytáhla.

Výklad snu

Obdobně, jako se ve snu objevuje spletitý kořenový sytém, představuje tento sen sám o sobě pestrou síť symbolů, které se proplétají a živí jednu rostlinu zvanou „odcizení“, odcizení z domácího prostředí. Motivem, který se v něm opakovaně objevuje, je snaha vyrovnat se s domovem, coby prostředím nevlídným, zcizujícím (nepatřičný pocit návštěvy ve vlastním bytě, vypadnutý panel domácnosti, únos z domova) a jistou vykořeněností z rodného prostředí (únos kořenovým systémem).

Ale pěkně popořadě: nejprve má snící sama pocit, že se nenachází doma, ale pouze na návštěvě. To vše i přesto, že je ve svém rodném bytě. Zde je odcizení z domácího prostředí poprvé jasně patrné. Poté zjišťuje, že se doma nachází její nadřízený. Domovu, jak se zdá, vládne mužná nadřazenost. Chybí rodiče i sourozenci, tedy to hlavní, co dělá domov vlastním domovem. Přítomný je pouze mužský princip zosobněný postavou šéfa. Vhodné se tedy zdá za takové situace domov opustit. Snící se snaží odnést si s sebou do dalšího života alespoň něco vlastního. Zdá se, že bude dobře zakotvit jinde. Jenže úklid a uspořádání domácích záležitosti představuje náročnější a zdlouhavou činnost, než by bylo třeba. Přichází noc.

Snící je postavena před otázku, jak situaci řešit a rozhodne se přenocovat. Loučení s domovem tak není jednoznačnou záležitostí a na scénu přichází další motiv, kterým je spánek. Ten představuje konec bdělosti rozumu spíše než odpočinek. Spánek je absencí vědomí a sen jakoby říkal: „Když jsi z domu včas neodešla, tak jen proto, že Tvá bdělá a rozumná stránka pozbyla ostražitosti a usnula.“ Ve spánku jsme totiž zranitelní, ke světu pasivní a vlastní vůlí nečinní. Přítrž takové omezené nevědomé existenci učiní až velká rána.Tam, kde rozum usnul, přichází nyní šok a probuzení a sen vstupuje do druhého dějství.

Snící spatřuje na protějším domě doslova obnaženou domácnost. Bez panelu představuje byt své holé a nechráněné vnitřnosti. Stává se místem, kam může vtrhnout každý živel a kam také vidí kterékoliv zvídavé oko. Jako rozbitá šnečí ulita je takové místo pro život plné nebezpečí a ztráty soukromí.

Aktivita, kdy chtěla snící sama z domu odejít, vzala za své. Do sledu událostí proto se stejným záměrem vstupuje popínavá rostlina. Snaží ji z domu unést. To, co snící s překvapením spatřovala nejprve z povzdálí, nyní zažívá na vlastní kůži.

Rostlina s kořenovým systémem představuje jiný typ ohrožení než jakým jsou teplokrevná zvířata. Místo šelmy tu máme co do činění s poměrně statickým aparátem, který se obdobně jako snící probudil nebývale k životu. Kořeny, které snící pohltily, mohou velmi pravděpodobně představovat její kulturní a rodinné zázemí (doslova kořeny), které se obrátily naruby (nejsou již v zemi, ale v jejím pokoji) a začínají její život omezovat a ohrožovat.

Odpověď na to, jak se s takovým nebezpečím vyrovnat, již sen nenabízí. Z neřešitelného traumatu existuje prozatím jediný únik a tím je probuzení.