Výklad snu o povodni

Snící: 15 let / žena / svobodná

Popis snu

Prostředí, pocity, děj:

Dobrý den, moc bych si přála jestli byste mi mohl pomoci s mým snem. Zdál se mi dnes a pořád po něm mám zvláštní pocit,špatnou náladu-hodně melancholickou. Ten sen mě docela bolí u srdíčka jak kdyby se mi to stalo ve skutečnosti. Jsem dívka,je mi 15 a nemám přítele,rodinu mám celou,žádné rozvedené nebo tak. Teď už ke snu:Šla jsem přes most se dvěmi nějakými kamarády a neznámým klukem. Za mostem byla knihovna ve které pracovala maminka jedné holky ze třídy. Přišli jsme tam a začali jsme si dělat srandu z tý holky že je to takový mazánek. U knihovny stál ,,zahradní domek“ tak jsem navrhla že půjdeme prošmírovat co v tom domku je. Otevřela jsem dveře a tam byli zarámečkované fotky psa té holky na stěnách a jinak prázdno. Zavřela sem a stáli jsme tam na nějakým mechu. Najednou jsme zjístili že přichází potopa. Tak jsme běželi zpět na ten most ale ten kluk řekl že si ještě počká. Potom sem viděla jak běží a těsně za ním se proboří ten most. Pak jsme stáli na straně řeky,kde voda ještě nebyla, ale valila se na nás. Najednou jsem se objímala s tím klukem a úplně jsme se k sobě tiskli a já sem řekla,,bůh chce aby sme si hledali pravou lásku a když jí najdeme tak nám jí vezme\".A brečela sme u toho a co nejvíc se tiskla k tomu klukovi. Ale pořád sem nevěděla jak se ten kluk jmenuje,nějak sem přišla na dvě jména:Petr a Dominik. Pak se na nás valila voda ale já s tím klukem jsem přežila. Sedli jsme si někde kolem nějakého kanálu a najednou se tam objevil zástupce ze školy a vedení školy. Začali to tam organizovat. Měla sem u sebe mobil a kolem toho kanálu plavali rybky tak sem si jednu vyfotila. Když začali toho kluka otravovat nějaký malý děti. Řekla jsem ať jdou od něj dál že je jen můj. A usmála sem se u toho. A pak sem mu řekla že vím že sem mladá ale že bych s ním chtěla mít dítě. Nechtěla sem to říct nahlas ale v duchu sem si říkala,,kdybych přežila abych po tobě měla aspoň nějakou památku".On řekl ať si počkám že tak za půl hodiny se přemístíme někam výš(já si ve snu vybavila nějaké lesy,ale vůbec ne barevné ale spíš zimní,všechno šedé-hnědé)a že tam se někam ztratíme a dal mi pusu. Pak sem se probudila ubrečená a i teď mám na krajíčku.

Výklad snu

Povodeň – Jedním z ústředních motivů celého snu je snaha o vyrovnání se s nespoutaným přírodním živlem. Voda v podobě povodně představuje pocit, že se životní okolnosti doslova vylily z břehů. Důvodem k takovému pocitu může být třeba to, že snící prožívá těžší životní období (přijímací zkoušky na střední školu).

Most přes řeku – Řeka odděluje dva světy. Most je naopak spojuje. Na jednom z těchto světů lze najít společně knihovnu, zahradní domek s fotografiemi psa a dívku „mazánka“. Co tyto tři věci spojuje? Být „mazánkem“ znamená být poslušný, obdobně i fotografie psa mohou docela dobře symbolizovat stejnou vlastnost, tedy poslušnost. Od psa se přece často vyžaduje, aby poslouchal na slovo. Kromě dívky „mazánka“ se na tomto břehu řeky objevuje knihovna, ve které pracuje její maminka. Je to právě tento ženský svět, který je posléze zničen potopou. Zde zřejmě panuje životní nesoulad, který jako něco zvenčí (jako životní okolnosti) tone pod vodní hladinou. Sama knihovna by snad ještě mohla představovat jakési historické dědictví, doslova paměť lidstva, která může být v mnoha ohledech pro mládí svazující a nezaslouží si nic jiného než zničení. Je třeba prchnout před tímto světem. Druhý břeh pak představuje místo, kde dochází k něžnému přiblížení snící dívky s neznámým klukem. Objevuje se zde také vedení školy, tedy jakýsi element vnášející do života pořádek a řád tam, kde jej voda vzala.

Sen ukazuje odděleně na jedné straně ženství (maminka s dcerou) a poslušnost (dcera „mazánek“), na druhé straně pak mužství v podobě něžného spojení s milým neznámým klukem. Oba tyto světy nejsou zatím v životě snící stabilně propojeny (most je zbořen) a ona sama pociťuje převahu nezvladatelných vnějších okolností (povodeň omezuje životní možnosti). Dítě, které si touží snící ponechat jako památku na láskyplný okamžik sblížení, není třeba chápat doslovně jako opravdového tělesného potomka. Dítě může být přeneseně jakousi inspirací, která naplní její další niterný duchovní život. Dítě může být i neutuchající myšlenkou, která bude růst a vyvíjet se. Myšlenkou, díky níž se jednoho dne podaří opět spojit oba břehy ženského i mužského světa svorně v jeden, bez povodní nebo jiných omezení. Zimní les „někde výš“, kam se má snící přemístit, představuje studené, nepřehledné a nehostinné místo vzdálené životním zvyklostem dnešního městského člověka. Melancholie při probuzení je tak pochopitelná. Sen ukazuje mnoho nepříznivých životních horizontů, ale na druhé straně i světlé místo v podobě schopnosti těsného souznění s neznámým klukem. Tento mužný element je zdrojem pozitivních pocitů. To, že dosud nemá jméno, je pouze výzvou k tomu, aby se i v reálném životě snící snažila o hledání a pojmenování vlastních stránek, které ji dodávají podporu, sílu a jistotu.