Výklad snu o pramenu ve sklepení

Snící: žena

Popis snu

Prostředí, pocity, děj:

Jednou v noci mne vzbudilo zurčení vody, vycházelo to ze sklepa, a tak jsem v pyžamu šla dolů do baráku po kamenných schodech. Cítila jsem, jak ten kámen studí a když jsem tam došla, byla tam studánka. Ta studánka byla plná listí a starého harampádí, byla malá, ale mně se povedlo z ní vytáhnout i nějaký starý smotaný koberec, čistila jsem jí tak dlouho, až byla úplně čistá a průzračná a vzbudila jsem se, když už mně strašně moc zábly ruce. Taky si pamatuji, že tam bylo čím dál větší světlo, i když jsem nepoužila žádné svítidlo. Když jsem se vzbudila, tak jsem opravdu měla strašně studené nohy a ruce , ale i přesto jsem měla hezký pocit, že ta studánka je krásně průzračná.

Výklad snu

Vykládat cizí sny je vždy obtížné. O to obtížnější situace je, pokud vykládáme sen osoby, u níž neznáme věk, rodinné zázemí ani její životní východiska. Zhostit se takového úkolu znamená vydat se cestou zobecnění a balancovat na hranici vágních či nic neříkajících sdělení na straně jedné a zcela mylných úsudků na straně druhé. Ale i tuto cestu lze podniknout s dobrým pocitem a hmatatelnými výsledky, pokud je materiál snu příznivý a obsahuje známé motivy. A právě tak je tomu i v tomto případě.

Probuzení – motiv nabírání vědomí, který se objevuje hned z počátku snu, ukazuje na tendenci k uvědomění. Svoji roli hraje i zvědavost spojená vždy s touhou dozvědět se něco nového. To zvědavost ze zaslechnutého zurčení přivedla snící až do sklepení. Tam, kde dříve vládl spánek a netečnost, se nyní probouzí vědomí a touha osvětlit hlubinné (pramen ve sklepení) a skryté (zanesený pramen) duševní pochody. To, že probouzení uvnitř samotného snu, má právě tento osvětlující význam, dosvědčuje fakt, že ke konci snu je přítomno stále více světla bez jasného zdroje. Světlo jako symbolický prostředek uvědomění se dostavuje díky činnosti čištění studánky, nikoliv jen tak samo o sobě.

Sestup do sklepa – obecně vždy přesun do níže položených místností představuje sestup do temných zákoutí naší duše. Zde jsou často v jakési zapovězené třinácté komnatě uloženy naše vlastnosti nechtěné či přímo odmítané. Pokud zde snící objevuje pramen, byť zanesený, jedná se jistě o motiv veskrze pozitivní. Může své nejhlubší a stinné stránky vnímat jako zdroj energie, jako skutečný pramen. Voda dokáže být jak živelná a zničující, tak i střídmá a životodárná. A právě druhý jmenovaný případ je zde na místě.

Čištění pramene – činnost natolik zřejmá, že ji v podstatě netřeba překládat do dalších obrazů. Jedná se o snahu odstranit překážky v současném využívání niterných zdrojů, nejhlubšího potenciálu. Svinutý koberec, který se zde vyskytuje kromě dalšího harampádí a listí, může připomínat pohádkový létající objekt. Je to pouhá spekulace, ale nabízí se možnost vidět v něm prostředek povznesení či dokonce magických schopností. Není však třeba přehánět, ve snu je to přece jen starý svinutý koberec. Mnohem pravděpodobnější je, že představuje běžný účelový izolační materiál (o dekorativnosti není ani zmínka), jehož účelem je zadržovat chlad z nižších pater. A právě zde se ukazuje zřejmá zvláštnost snu v podobě všudypřítomného chladu. Sklepení i vodní prameny bývají často studené. To, že snící pociťuje stále větší pocit ochromujícího chladu (nakonec se jím i probouzí), může mít více příčin a z jednoho snu není jasné, která z nich je správná. Chlad může docela dobře poukazovat na frigiditu ve smyslu duševní chladnosti. Zatímco u jiných lidí jsou podzemní prostory totožné s rozpáleným peklem, jež obývají divoké nevypočitatelné šelmy či nestvůry, zde je naopak chlad a prázdnota. Co si však s takovou vizí duševního zázemí počnout, není zcela zřejmé. Sen může snící jednak vybízet k tomu, aby svůj život uspořádala a očistným procesem rovněž poněkud zklidnila a tedy ochladila. Na druhou stranu může sen snící naopak upozorňovat na to, že chlad je jen vedlejší a nechtěný produkt činnosti spojené s uvědomováním si vlastního potenciálu (čištění pramene) a s jeho tříbením. Možné je dokonce i to, že se sen vpustil chlad do svého děje čistě z tělesných příčin. Snící se přece probouzí a má studené končetiny.

Krásný pocit – podstatný je samozřejmě především pocit, se kterým se ze sna probouzíme. Pokud je tento pozitivní, pak je nasnadě, že i obsah snu, ať už byl výstřední a vizuálně poutavý či naprosto běžný, je sám osobě také pozitivním. V tomto případě se objevuje ještě radost z dobře odvedené práce, jakou je ozdravný proces čištění podzemního pramene. Něčeho tak hlubokého, že ne my, ale jen sama příroda zná jeho pravý zdroj. To vše doprovázené osvícením shůry, z neznámého a zároveň samozřejmého zdroje, tedy osvícením z vlastního vědomí, či lépe řečeno osvícením ze samotného získávání vědomosti. Schopnost probudit se, prozřít, uvědomovat si detaily života a aktivně přiložit ruku k dílu – to vše je oprávněným zdrojem zadostiučinění a krásného pocitu. Poslední slovo by měla mít proto především touha nenechat se snem znepokojit, ale naopak motivovat se jím k obdobnému výkonu i v bdělém životě.