Calvin Hall
Sny a statistická analýza
Zatímco Freud viděl ve snech jistý druh pojistného ventilu našich primitivních pudů, Jung je považoval za prostředky zjevení či odhalení. Oba považovali za zdroj snu především naše nevědomí. Jiný známý psychoanalytik Alfred Adler měl však naopak za to, že sny pocházejí z všedního denního života a ukazují nám totožnou osobnost, jakou jsme i v bdělém stavu. Podle této teorie je funkcí snu řešit problémy, které nebyly ve dne úspěšně dokončeny. Adler se domníval, že sny jsou proto zaměřeny na budoucnost a jejich hlavním smyslem je vzbuzovat v nás nálady, které nás připraví na denní situace a konflikty. Na Adlera navázal Calvin Hall, který byl původně stoupencem Freudovy psychoanalýzy, ale později vytvořil vlastní a svébytný způsob výkladů snů, tzv. obsahovou analýzu, a založil v Kalifornii vlastní vědecký institut.
Hall byl nespokojen s faktem, že stávající teorie byly založeny na klinické praxi, a tedy snech nemocných. Posbíral přes 50.000 snů, většinou od zdravých jedinců, a tyto podrobil obsahové analýze. Jeho výzkum ukázal, že existuje jasná spojitost mezi zjevným obsahem snu a osobností snícího, jakou můžeme pozorovat v bdělém stavu. Mimo jiné Hallův výzkum například potvrdil opodstatněnost Freudovy domněnky, že muži trpí tzv. „kastrační úzkostí“. Sny mužů na rozdíl od snů žen obsahují totiž třikrát více typických symbolů, jako jsou tělesné vady nebo zničení věci náležející snícímu.
Sen a analýza obsahu
Sen je podroben analýze jako běžný text. Je rozdělen na jednotlivé části a je zkoumán opakující se výskyt těchto částí mezi jednotlivými sny. Hall byl proti analýze jednotlivých snů. I když je možné podle jednoho snu získat znalost několika rysů snícího, opravdový obrázek o něm přináší teprve celá série.
Důkladné studie, které Hall a jeho spolupracovníci prováděli, ukazují, že sny jednotlivce si udržují i přes mnohaletá období velkou soudržnost ve svých tématech. Hall rozlišuje tři druhy rozhodujících faktorů:
1. Absolutní konstanty
Jistý muž během sedmnácti let zaznamenal šest stovek snů. Proporce mezi výskytem mužských a ženských postav ve snech byla následující:
Sny | 1 – 100 | 101 – 200 | 201 – 300 | 301 – 400 | 401 – 500 | 501 – 600 |
Muži % | 63 | 61 | 57 | 63 | 62 | 60 |
Ženy % | 37 | 39 | 43 | 37 | 38 | 40 |
2. Relativní hustota
Hustota vyjadřuje poměr mezi jednotlivými snovými tématy. V šesti stech snech uvedeného muže se například nábytek vyskytoval častěji než oblečení, oblečení zase častěji než tiskoviny atd.
3. Vývojová pravidelnost
Důležitá je i soustavná tendence, se kterou jednotlivá témata mizí nebo naopak zesilují v čase na své intenzitě. Stejný muž měl ve svých snech například vzestupnou tendenci agresivního chování ke členům rodiny. Tato stoupla z počátečních sedmnácti procent na šedesát osm v průběhu oněch sedmnácti let, ze kterých snová série pochází.