Sigmund Freud

Sen odměňuje snícího a střeží jeho spánek

Zjevný a skrytý obsah snu

Energii a motivaci pro naše sny dodávají podle Freuda především potlačená sexuální přání. Vzhledem k tomu, že takové touhy pramenící z nevědomí jsou většinou v nesouladu s naším vědomým životem, je třeba obsah snu zamaskovat. Zamaskovaný sen pak může uspokojovat nevědomé touhy a zároveň nechá naše vědomí dál nerušeně spát, protože mu nepředkládá jakékoli rušivé obrazy. Tyto dvě roviny snu, viditelnou, kterou si pamatujeme po probuzení, a tu druhou zamaskovanou Freud nazývá manifestní (zjevná) a latentní (skrytá). Manifestní sen je přesně tím, jaký si jej vybavujeme po probuzení. Díky výkladu snu můžeme odhalit onu skrytou latentní rovinu, která představuje opravdový smysl snu. Lze tak říci, že pravý význam snu je skryt za jemným předivem symbolických významů zjevného snu a není na první pohled zřejmý. Sen se tak stává kompromisem mezi vědomím a nevědomím. Sen dovoluje nevědomí uspokojit touhy, které by pro vědomí byly příliš šokující, a plní tak dvě základní funkce – odměňuje snícího a střeží jeho spánek. Jako příklad poslouží následující sen:

Ležel jsem v posteli, když v tom vstoupil do místnosti neznámý muž. Snažil jsem se rozsvítit světlo ale bezúspěšně. Poté vstala manželka z postele, aby mi pomohla, ale rovněž se jí to nedařilo. Protože se ve spodním prádle cítila trapně, nechala snažení a vrátila se zpět do postele. To vše bylo tak legrační, že jsem se nemohl ubránit smíchu.

Snová práce

I když sen ve svém zjevném obsahu působí poměrně zábavným dojmem, při výkladu Freud zjišťuje, že v sobě skrývá závažné téma. Snící trpí arterosklerózou a den před snem pomýšlel na smrt. Tato k němu přichází ve snu jako nezvaný host. Smrt se jeví jako „velká neznámá“, díky které není možno zažehnout „světlo života“. Výše popsaný sen tak lze považovat za snahu o vnitřní přípravu na blížící se smrt. Ve smíchu, kterým je celý výjev doprovázen, je možné spatřovat krycí manévr nevědomí. Smích zde zastupuje podle Freuda pláč. Jedná se o princip kontrastu, kdy sen z důvodu zahalení pravého obsahu nahradí patřičný pocit jeho opakem. Každá část snu tak v určitých případech může zastupovat vlastní protiklad. Nahrazení nepatřičného obsahu snu, který by mohl rušit bdělé já, se děje díky procesu zvanému snová cenzura. Nevědomí stejně jako mediální cenzor přepíše nevhodné pasáže snu bílými místy zapomnění nebo je díky možnostem symbolického nahrazení přemění na pozornost odvádějící materiál. Sen o neznámém návštěvníkovi ložnice tedy jednak střeží spánek snícího, když mu neumožňuje díky zahalení své pravé podstaty nahlédnout do tváře blížící se smrti, a také plní jeho přání, když jej odměňuje příjemným pocitem na závěr. Tento sen není pro Freuda však zcela typický. Chybí v něm jednak návrat do minulosti a zvláštní je, že ani sám Freud nevidí v neschopnosti rozsvítit světlo sexuální podtext v podobě impotence.

Kromě principu kontrastu je dalším významným prvkem snové práce, tedy principů řídících tvorbu snu, tzv. zhuštění (kondenzace). Snad z důvodu úspory prostředků naší duševní činnosti je tak možné v každém prvku snu nalézt spojení hned s několika motivy zároveň. Jako příklad poslouží bližší popis Freuda vlastního snu zmiňovaného již v úvodu:

Napsal jsem monografii o neurčité rostlině. Tuto knihu mám otevřenou přede mnou. Listuji v ní a obracím vloženou barevnou tabulku. Ke knize je přivázán sušený exemplář rostliny.

Volné asociace

Prvním motivem je Freudova návštěva knihkupectví, kde viděl za výlohou skutečnou monografii o rodu bramboříků. Botanická monografie také Freudovi připomíná vlastní pojednání o kokainu, dále profesora Zahradníka (Gärtner) a jeho „kvetoucí“ ženu. Botanický je rovněž jeden z jeho zážitků ze střední školy. Dále, jak Freud žertovně sdělil jednou své ženě, Artyčok je jeho nejmilejší květina. Monografie pro změnu poukazuje na jednostrannost a také na nákladnost jeho zálib. Výčet Freudových volných asociací, tedy nápadů, které v souvislosti se snem samovolně přicházejí na mysl, se zdá být doslova bezbřehý.

Chci pořádat večerní hostinu, ale nemám v zásobě nic jiného, než uzeného lososa. Myslím si, že půjdu nakupovat, vzpomínám si však, že je nedělní odpoledne, kdy jsou všechny krámy zavřené. Chci volat několik dodavatelů, ale máme telefonní poruchu. Proto se musím zříci přání pořádat hostinu.

Další sen, který se zdál jeho pacientce, může být na první pohled v rozporu s Freudovou teorií, že se sen je splněním přání. Obchody jsou zavřené místo toho, aby snící uspokojovaly v její touze po uspořádání hostiny. Rozhodující pro posouzení však není zjevný obsah, ale vrstva snu skrytá za závojem symbolů. Po prvotních pacientčiných asociacích, které se Freudovi zdály liché, přichází na řadu vzpomínka snící ženy o tom, jak včerejšího dne navštívila svoji přítelkyni, na kterou sama žárlí. A to jednoduše z toho důvodu, že manžel snící ženy tuto její přítelkyni velmi chválí. Naštěstí je tato žena hubená a manžel snící má raději plnější tvary. Přítelkyně nemluvila včera o ničem jiném než o svém přání ztloustnout. Také se snící ženy ptala, kdy ji opět pozve na návštěvu, protože u ní se vždy dobře nají. Smysl snu se tak zdá podle Freuda jasný. Doslova říká: Právě tebe pozvu, aby ses mohla u mne najíst, ztloustnout a lépe se líbit mému muži. Raději už neuspořádám žádnou hostinu.

Následující sen je opět zajímavý tím, že je na první pohled v rozporu s Freudovou domněnkou o snu plnícím přání:

Šla jsem do obchodu s kuchařem, který nesl koš. Chtěla jsem něco po řezníkovi a ten mi odpověděl: „To je vše už pryč“. Nabízel mi něco jiného se slovy: „To je velmi dobré“. Odmítla jsem a šla k zelináři, který mi chtěl prodat nezvyklou zeleninu, která byla ve svazcích a měla černou barvu. Odpověděla jsem: „To neznám. To si nevezmu“.

Poznámka „To je vše už pryč“ se objevila ve spojitosti s léčbou pacientky, které se sen zdál. Pár dní předtím ji Freud sám sdělil, že dávné vzpomínky na dětství jsou již všechny pryč a byly nahrazeny mimo jiné i jejími sny. Proto postava řezníka ve snu zastupuje samotného Freuda. Druhá poznámka „To neznám“ se váže k předešlému dni, kdy snící vyčinila svému kuchaři. Řekla mu „Chovejte se náležitě. Tohle neznám“ (Neznám takové manýry ve vašem chování). Sen tak představuje novou podobu situací, které žena zažila v předcházejících dnech.