Výklad snu o obřadu na ostrově

Snící: 24 let / muž / svobodný / sen z 2003

Popis snu

Děj:

?.4.2003

„Jsem v budově, která je zpola školou, kterou navštěvuji. Proděkan F. je Gandalf (postava z knihy Pán prstenů). Zjišťuji, že mám ´prsten moci´. Tento však začíná působit, činit mě neviditelným, až tehdy, když si uvědomím, že jej mám na prstě a že mi skutečně dává takovou moc. Mám před sebou dva tunely. Levý vede na záchod a pravý na koupaliště přímo do bazénu plného lidí. Vybírám si pravý.“

(pár dní na to se mi zdálo:)

I. „Pohybuji se po parku. Tu a tam vidím vchod do podzemí, který střeží vždy jeden ozbrojený terorista. Zbraň mám i já, posléze ji u mě po několikeré kontrole jeden z nich odhalí.“

II. „Bojuji o průchod dveřmi s jakousi zlou mocí ztělesněnou do mužské postavy. Jsem v místnosti, která má několik dveří a pomocí kouzel se postavě snažím zabránit, aby vstoupila dovnitř. Zhotovuji černý obraz, sochu z ohořelého dřeva apod. Kolem mne je po chvíli spousta neznámých lidí, které vnímám jako diváky, kteří mě podporují. Místnost se mění v otevřený prostor, ostrov. Ze dveří zůstávají pouze rámy (jakási obdoba Stone hang). Někdo z obecenstva usmrtí onu mužskou postavu, když ji prořízne krční tepnu. Na obzoru v moři se objevuje mnohakilometrový drak, mořská nestvůra.“

Výklad snu

Ve volbě mezi „levou a pravou cestou“ je patrná podobnost s předcházejícími sny. Nyní bez zásadních problémů volí snící správnou cestu. Obsazení levé cesty je tentokrát samo o sobě více než výmluvné. Sen také skýtá zajímavé životní poučení, a to, že „moc“ má člověk skutečně až ve chvíli, kdy si ji uvědomuje. Je také potřeba zdůraznit, že konkrétní podoba moci, která je ve snu zastoupena, je mocí zmizet, stát se nepozorovaným pozorovatelem. Lze se konečně taktéž domnívat, že „moc neviditelnosti“ je pokusem o řešení či spíše pokusem o útěk z problematických situací. Možné je i srovnání „kola“ z předcházejících snů s „prstenem“. Obdobně jako prsten i kolo je prostředkem, který mi dává možnost uniknout a zmizet. Prsten je díky svému kruhovému tvaru v přeneseném smyslu taktéž kolem.

„Vchod do podzemí“ je vchodem do nevědomí. Střeží jej ti, kteří nerespektují tradiční hodnoty a společenský řád a kteří své názory prosazují aktivně a násilně. Nevědomí snícího pak vypadá jako podzemní základna takové nespolečenské teroristické organizace, která aktivně zasahuje svými útoky do bdělého života. Cesta ozbrojeného konfliktu je vyčerpávající a náročná. Výskyt terorismu ve snu je také zároveň poukazem na zvýšené sociální zábrany, na neopodstatněný a mnohdy přehnaný strach ze společnosti a jejich norem.

Fakt, že je u snícího „odhalena zbraň“, znamená, že se stává vůči terorismu vlastních nevědomých pochodů bezbranným. A jako bezbranný je vydán na pospas libovůli skrytých a potlačovaných tužeb. Bylo by jistě záhodno pokusit se najít smířlivější cestu ke svým nevědomým složkám, cestu dialogu a respektu, cestu smířlivou.

Druhý sen přináší mírný pozitivní moment a to fakt, že nyní masa anonymních lidí pro snícího již není hrozbou smrti v průměrnosti jako ve snu o asfaltovém jazyku (Výklad snu o asfaltovém jazyku), ale naopak se snící stává plnohodnotnou součástí davu a pociťuji jej jako oporu, která mu pomáhá vypořádat se s ohrožením. Taktéž obzor, tedy životní rozhled a možnosti, se rázem proměňují z uzavřené místnosti či z tunelu (Výklad snu o palmovém tunelu) v otevřenou krajinu, byť prozatím ještě omezenou v dostupnosti na plochu ostrova. Zvláštní a pozitivní je také rituální podoba boje proti zlu. Stavba obrazu či sochy z ohořelého dřeva připomíná snahu o vnitřní přeměnu k materiálu, který prošel žárem. Ohořelé dřevo zpodobňuje stav, kdy již energie byla spálena a trvá pouze k ohni a životnímu žáru netečná hmota. Tato cesta rituálního boje se zlou mocí však není dostatečně účinná.

Anonymní ruka vraha, který ke konci bez výčitek prořízne hrdlo mužské postavě, není rukou nikoho jiného, ale vlastní rukou snícího. Sám snící se ve snu rozhodl od sebe distancovat a přesunout tuto svoji stránku, ke které se raději nechci znát, do davu, aby na ni posléze mohl s klidným svědomím poukázat: „To já nebyl, to byl někdo z davu.“

Negativním momentem však je přítomnost zla ztělesněného v podobě muže a také násilí, kterého je zapotřebí k jeho odstranění. Ani jeho zničením však k ulehčení nedochází, neboť se v dáli již objevuje další problém gigantického draka. Jedno zlo s démonickou avšak lidskou podobou je nahrazeno ještě horší nelidskou stvůrou. Jinak řečeno, je nyní příznačné, že ve chvíli, kdy se podaří zbavit se aktuálního problému, vynoří se záhy další ještě větší na obzoru.